Obsah stránky

Historie a současnost obce

Podle zápisu v zemských deskách a zemském archivu v Brně, vlastnili náš kraj od r.1251 páni z Čeblovic, Jedovnic a později z Holštejna. Měli ve znaku beranní rohy s uťatou lebkou. Když tento rod vymřel asi r.1315, nastoupili na jejich místo páni Vokové ze Sovince. Sovinec je hrad na severní Moravě. Bydleli přes sto roků na hradě Holštejně, ale nechali sobě původní znak hradu Sovince. Ve znaku byl podélně rozpolcený štít, na pravé straně červený a na levé straně stříbrný se třemi šikmými pásy. Byl to Vok ze Sovince, který koupil hrad Holštejn od Čeňka z Lipé. Tento kup Vok I. nechává zapsat r.1349 do zemských desek v Brně. Je to historický zápis, kde je poprvé vedena naše vesnice pod jménem Czynolz. Další jména Senatářova jsou: r.1371 Senotitz, r.1406 Senotarzov, r.1464 Senotarz. Ve vlastivědě Moravské, okres Blanský od J. Knieze je namalovaný znak Senetářova. Je tam vycházející slunce, tři lilie, radlice a krojidlo. Kolem vyobrazení je napsáno německy: “ Sigel des dorfes Sonitars Gericht.“ Za protektorátu r.1939 dostal Senetářov jméno od Němců Zinnholz.

Ke konci 16.století postihla naši krajinu neznámá katastrofa, patrně morová epidemie, jíž padlo za oběť mnoho obyvatel Senetářova. Senetářov zvětšil od 17.století velmi významně své katastrální území. Kromě poloviny Podomí také polovina katastrálního území Bystřece, velké zaniklé vesnice v údolí Rakovce, původně pokrytá polními lány, a podobně velká část plužiny zaniklých Dvorců. Obrovskou událostí bylo zrušení poddanství a robot v roce 1848 a znovunabytí české státní samostatnosti roku 1918. Zlé doby prožívali Senetářovští během II. světové války, kdy vesnice měla být okupanty vysídlena.V Moravském zemském archivu v Brně byla nalezena nejstarší známá pečeť Senetářova, kterou senetářovští používali už v r. 1749. Je to z Josefínského katastru. Pečeť je neporušená a pod pečetí jsou jména funkcionářů, senetářovských občanů: Josef Juřina z č.12 byl rychtářem, Arnošt Zouhar z č.28 byl purkmistrem, za vyvolené obce jsou psáni Jan Jelínek z č.25, František Koudelka z č.9, František Kunz z č .32 a Jan Matuška z č.41. Senetářov je známý po celé Moravě a v Čechách stavbou moderní kaple, postavenou v těžké době normalizace 1969–1971.